Ronaldinho – Kouzelník s míčem

Ronaldinho - Kouzelník s míčem

Jeho hlavní zbraní je mozek a technika. Když tyto dvě věci ovšem spojí dohromady, vzniká smrtící a nezastavitelná zbraň. „OLÉ“, klička do strany, otočka s míčem, trošku žonglování, jesličky protihráči a pak obrovský úsměv. To všechno stihne tento brazilský míčový kouzelník během několika vteřin. Ronaldinho, následník Pelého, Romária, či Ronalda, je považován za fotbalového génia. Génia, který svými věčně vyceněnými zuby dělá radost nejen sobě, ale hlavně celému fotbalovému světu. S trochou nadsázky můžeme říct : „ Ať se daří nebo ne, Ronaldinhovi úsměv na tváři vždy zůstane. “ Zůstanou mu i jeho triky, kterými nadchl nejednoho fanouška a které z něj dělají stále jednoho z nejlepších fotbalistů na světě. Pro miliony lidí je modlou, kterou by se chtěl stát nejeden z nás.

Ronaldinho poznává svět

Malý Ronaldo de Assis Morreira, zvaný Ronaldinho Gaúcho, přišel na svět 21. března 1980 v Brazílii. Jeho rodištěm se stalo město Porto Alegre. Byl nejmladším ze tří sourozenců. Starší bratr nastupoval za první tým Grémia, ale po tom, co se jejich otec po infarktu utopil v bazéně, s fotbalem skončil. Ronaldinhovi bylo teprve 8 let. Jeho vzorem byl právě bratr Roberto a díky němu začal zatím ještě tento neznámý brazilec s fotbalem. Původně se věnoval futsalu a populárnímu plážovému fotbalu. Postupně se ale přeorientoval na kopanou. S fotbalem začínal po vzoru bratra v týmu Grémia, kde prošel všemi věkovými kategoriemi.

První velké fotbalové kroky

Začal být pozorován už ve svých 13–ti letech. V té době totiž v zápase proti místnímu klubu nastřílel 23 branek a to nemohlo zůstat bez povšimnutí. V roce 1997 se v Egyptě konalo mistrovství světa do 17–ti let. Zde zaznamenal za brazilský tým dvě branky z pokutových kopů a byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Už v roce 1998, bylo mu ještě 17 let, se dostal do prvního týmu Grémia. Zde se mu dařilo hned od začátku, jeho trenérem byl uznávaný Luis Felipe Scolari. V témže roce se výborně ukázal i na Copa Libertadores, což je obdoba evropské Ligy mistrů.

Postupně se propracovával ve stále větší hvězdu a Brazílie už pro něj začínala být malá. Chtěl hrát v Evropě. Nejvíce se o něj zajímal nizozemský klub PSV Eindhoven, kde předtím působili Brazilci Romário i Ronaldo. Jeho klub, za který Ronaldinho ve 110 zápasech vsítil 37 branek, však tuto nabídku odmítl. Ale další nabídka, která přišla z Paříže, už byla pro všechny ta pravá a mladý kouzelník se stěhoval do Francie. Údajně za 4,5 milionů dolarů. Nutno dodat, že v tom roce byl dolar ještě silnou měnou.

Ronaldinho v Evropě

Od roku 2001 tedy oblékal dres klubu Paris St. Germain, kde podepsal pětiletý kontrakt. Tomuto klubu se ale nevedlo podle jeho představ. Ronaldinho měl ty nejvyšší ambice, ale v jeho druhé sezoně ve Francii se klub ani nekvalifikoval do pohárové Evropy. Ovšem kvalita tohoto Brazilce šla neustále nahoru a zájem začaly projevovat ty nejlepší týmy. Sám Ronaldinho chtěl z Paříže pryč. Nakonec zde odehrál 55 utkání, ve kterých dosáhl 17–ti přesných zásahů.
Po skončení sezony o něj začal velký boj. Konkrétně mezi Manchesterem United a Barcelonou. Vše nasvědčovalo tomu, že skončí v prvně jmenovaném týmu. Měl zde totiž nahradit Davida Beckhama, který odešel do Realu Madrid. Dokonce prohlásil : „Opravdu jsem moc toužil po tom, abych přestoupil do Manchesteru United, byla to má priorita.“ Nakonec ale celkem překvapivě zamířil stejně jako Beckham do Španělska. Zájem anglického klubu totiž polevil, zato Barcelona projevovala stále větší zájem. Do tohoto katalánského velkoklubu přestoupil asi za 30 milionů Euro.

Barca

Zde prožíval své nejpovedenější fotbalové období. Skóroval hned ve svém prvním zápase. Byla to na turné po USA, kde ve Washingtonu pomohl porazit AC Milán. Ve své první sezoně na titul ještě nedosáhl, Barca skončila druhá. Následující ročník La Ligy už ovšem Barcelona s Ronaldinhem v čele vyhrála. Samotný Ronaldinho byl největší hvězdou mužstva. V roce 2004 obdržel cenu FIFA pro nejlepšího světového hráče. V sezoně následující zářil ještě více. Když dal dva góly na hřišti Realu Madrid, tak mu dokonce tlaskali i domácí fanoušci, což je něco nevídaného. Barcelona obhájila vítězství v La Lize, vyhrála španělský Superpohár a dokonce dokázala zvítězit v nejprestižnější klubové soutěži – Lize mistrů. Ronaldinho v tom samém roce ještě získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu, který působí v Evropě. Tuto jeho nejpodařenější sezonu dokumentuje i fakt, že ve všech soutěžních zápasech dokázal nastřílet 25 branek.
V následujícím ročníku se od největší fotbalové hvězdy planety čekaly ještě lepší výkony. Ale ty nepřišly. Začaly spíš problémy. Ronaldinho se potýkal s velkými výkyvy formy, média často spekulovala o jeho nadváze a častém vynechávání tréninků. I přesto se stal nejlepším střelcem týmu, titul ovšem získal Real Madrid. Sezona 2007/2008 byla pro něj ještě horší. Forma mu klesala ještě více a stále častěji byl zraněný. Trenér jej hodně nechal vysedávat mezi náhradníky a začalo se spekulovat o dalším přestupu. Španělé dlouho o ničem takovém nechtěli ani slyšet, zamítli nabídku z Manchesteru City i další spekulace, ale …

Ronaldinho v AC Milán

… po několika týdnech jej za 21 milionů Euro koupil milánský AC. Do Barcelony totiž přišel trenér Guardiola, který s Ronaldinhem už nepočítal. Ten nakonec Barcelonu opustil s bilancí 70 branek ve 145 utkáních. V italském velkoklubu podepsal kontrakt do roku 2011. A rázem se stal modlou fanoušků. Na jeho slavnostní přivítání byl zaplněn téměř celý stadion a Ronaldinho se jen stěží ubránil slzám dojetí. Fotbalista se zde tak těšil, že se dokonce vzdal i 15-ti procent svého platu. Hned po jeho příchodu se začalo řešit, jaké bude nosit číslo na svém dresu. Jeho 10 totiž nosí Nizozemec Seedorf. Nakonec si ale tento útočník či záložník překvapivě zvolil číslo 80. A to podle roku svého narození.

V reprezentaci Kanárků

Svůj reprezentační debut si odbyl 26. června roku 1999. Poté pomohl Brazílii k postupu na MS 2002 do Korey a Japonska. Zde vytvořili společně s Rivaldem a Ronaldem obávané trio R-R-R. Tito tři hráči dohromady vstřelili na turnaji 15 branek. Ronaldinho dal góly dva. První ve skupině proti Číně z penalty. Ale zejména jeho druhá trefa z 50.minuty čtvrtfinálového utkání je nezapomenutelná. To z 35-ti metrů překopl brankáře Seamana a tím vyřadil Anglii a svůj tým poslal dál. Brazílie dokráčela až ke zlatým medailím a Ronaldinho na tom měl obrovský podíl. Na MS 2006 v Německu měl patřit k nevětším hvězdám, ale nedal ani gól a stejně jako celému týmu se ani mu nedařilo. Brazílie opustila, navzdory těm nejvyšším ambicím, turnaj už ve čtvrtfinále, kdy podlehla Francii 0:1. Samotný Ronaldinho výkony velmi zklamal. Do národního týmu přišel trenér Dunga a Ronaldinho už nemá své místo v reprezentaci jisté. Po dlouhých spekulacích a tahanicích s Barcelonou se nakonec dostal do nominace národního týmu na Olympijské hry v Pekingu 2008.

Ronaldinho

Tento míčový kouzelník měří 181 centimetrů. Jeho oblíbeným číslem je 10. Toto číslo, obvyklé pro tvůrce hry, obléká i v reprezentaci. O jeho váze se spekuluje, ale pohybuje se okolo 75 kg. Svou přezdívku – Ronaldinho, získal původně proto, aby se dal odlišit od brazilského kolegy Ronalda. V překladu tedy znamená : „malý Ronaldo.“ Jeho největším idolem je Pelé. A ten ho již v roce 2004 zařadil na seznam 125 nejlepších fotbalistů současnosti. Od té doby směřuje tento fotbalový hračička pořád výše, se svou genialitou může předčit i svůj vzor. Předpoklady k tomu má výborné, jejich využívání taky. Ronaldinho je fotbalista s velkým F, ke kterému ještě dlouho bude shlížet mnoho lidí s obrovským obdivem. On si ho zaslouží.

prozdravi.cz

Autor: Sobik

Sdílet tento příspěvek na

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *