Komu tedy zvoní hrana?

„Žádný člověk není ostrov sám o sobě, každý je kusem kontinentu, částí pevniny: spláchne-li moře hroudu, zmenší se Evropa, stejně jako spláchne-li mys nebo sídlo tvých přátel, nebo tvé vlastní. Smrt každého člověka mne zmenšuje, neboť jsem součástí lidstva. A proto se neptej komu zvoní hrana, tobě zvoní“.

Tak toto motto básníka J.Donneho ke knize E.Hemingwaye „Komu zvoní hrana“ mě provází životem bezmála 20 let. Když jsem jej četl poprvé, tak jsem ani nad ním moc nepřemýšlel a radši si přečetl samotnou knihu. K té jsem se ovšem ještě vrátil a zákonitě i k jejímu mottu. Zaujalo mě a začal jsem o něm hlouběji přemýšlet. Nakonec jsem jej zařadil do své sbírky citátů. Neustále jsem nad ním však přemýšlel a pomalu odkrýval jeho poselství. Když jsem jej /snad/ pochopil úplně, musel jsem uznat, že nic chytřejšího už se o roli jedince v lidstvu napsat nedá. Od té doby jsem na spoustu věcí změnil názor a stal se snad pokornějším a vnímavějším. Asi jsem konečně dospěl – puberta tak odezněla. Už jsem se začínal bát, že z ní přejdu plynule do senility.

Stále více se však přesvědčuji, že jsme za posledních 100 let vykonali jako lidstvo v technice neuvěřitelné pokroky, ale to základní už dávno za nás napsali jiní. Řečtí a francouzští filosofové /a i další jedinci/ nám zanechali takové dědictví, že při bližším zkoumání si musíme jasně uvědomit, že oni uměli mozek ještě racionálně používat a my už neumíme vymyslet nic. A ani asi nemáme co, protože ať se na to dívám jak chci, už prostě není co.

Jako lidstvo jsme dostali obrovský dar. Životní zkušenosti mnoha generací, jejich moudrost a filosofii. A co jsme s tímto dědictvím udělali? To je dost tristní., myslím, že jsme ho nedokázali ani z jedné tisíciny využít a samozřejmě se podle něj ani nechováme.

Chováme se k sobě navzájem a k přírodě, kterou máme pouze zapůjčenou od našich vnuků, jako by to byl náš majetek a po nás potopa. A jsem opět u výše uvedeného motta. I tady se dá dobře aplikovat. Jen dobře číst, rozumět, poslechnout a také konat.

K tomu už dodám jen poslední citát, abychom si nepletli vzdělanost s počtem diplomů, které o nás nic nevypovídají.

„Vzdělanost je schopnost rozumět jiným.“ J.W.Goethe

prozdravi.cz

Autor: Literat

Sdílet tento příspěvek na

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *